Zvláštnosti psaní

• prohození znaků (metateze / transpozice)
• grafická (z důvodu estetiky)
• ptáci a bochník chleba: tA
• slova s hláskou w psanou na konci, která se ale čte uprostřed:
• nn.w (Nun)
• jtm.w (Atum)
• Hr.w (Hor)
• jnpw (Anup)
• Xnm.w (Chnum)
• Xmn.w (Chmun -> novodobý Ešmúnén)
• nbw (nub = zlato)
• kkw (kuk = temnota)
• honorifická (z důvodu úcty k božstvu, králi či otci):
• Hm-nTr (služebník boha = kněz)
• zA nswt (syn krále = princ)
• mj ra (jako Ra)
• jména: nb-xpr.w-ra
• mr.y jmn (milovaný Amonem)
• vypuštění znaku (elize)
• slabé hlásky (z důvodu výslovnosti): zejména koncové j (příponové zájmeno), ale i A či w
• silné hlásky
• estetické důvody: Hnq.t (pivo), rmT (lidé)
• důvody výslovnosti: zejména koncovka ženského rodu .t
• sdílení znaku více slovy
• často koncovka .t: nTr.t aA(.t) - velká bohyně
• hrobka Mečena v Berlínském muzeu: Apd.w jnn(.w) - ptáci, kteří jsou přinášeni
• předsunutí znaku (proteze)
• v češtině protetické "v": okno -> vokno
• v egyptštině protetické "j": xt -> jxt (věc), Dd -> jDd (mluvit, říct)
• znaky navíc
• zvukové doplňky
• logografická čárka pro estetické vyplnění prostoru
• rákos j za koncovou hláskou r: zwrj (pít), snTrj (kadidlo), ptrj (kdo?)
• zdvojený bochník chleba pro zdůraznění, že koncové .t se opravdu čte a není jen ustrnulým psaním: jmn.tt (západ)
• záměna znaků (substituce)
• grafická = na základě vizuální podoby znaků (např. husa gb za kachnu zA)
• fonetická = na základě podobné výslovnosti znaků